- slova, která stejně znějí, ale mají různý věcný význam; tzv. slova souzvučná (souzvučnost = homonymie)
- souzvučnost je způsobena mnoha příčinami:
1)hláskové splývání slov odlišných svým původem
a)slovo české a slovo přejaté
- kolej I. (stopa vyhloubená vozem; dvojice kolejnic jako vodící dráha pro dopravní prostředky), kolej II. (z lat. collegium, zařízení pro hromadné ubytování studentů); klika I. (držadlo k otevírání dveří), klika II. (z fran., hovor., zpravidla hanlivé označení skupiny jednotlivců, kteří se navzájem podporují v sobeckých zájmech), klika III. (z něm., slang., štěstí); rys I. (kočkovitá šelma), rys II. (z něm., výrazná charakteristická čára, tah, vlastnost, znak; narýsovaný výkres), rys III. (z něm., z arab., jednotka počtu archů nebo listů v jednom obalu)
b)obě slova domácího původu
- lup I. (loupení, věc uloupená), lup II. (šupinka odlupující se ze zrohovatělé vrstvy pokožky, zejména ve vlasech); palička I. (malá palice), palička II. (poněkud zastarale žhářka); travička I. (malá tráva), travička II. (žena usmrcující jedem)
c)obě slova přejatá
- tuš I. (hovorově krátká slavnostní fanfára), tuš II. (z fran., zásah v šermu), tuš III. (z něm., z fran., druh nesmývatelné barvy; výtvarná tušová kresba)
2)dva významy kdysi téhož slova se od sebe tak vzdálily, že se jejich společný základ necítí a vznikají dva či tři výrazy samostatné
- pokoj I. (stav nerušenosti, klid), pokoj II. (obytná místnost); zámek I. (zařízení k zavírání), zámek II. (sídlo feudála); jeřáb I. (keř nebo strom s červenými plody), jeřáb II. (stroj na zvedání a přemisťování břemen), jeřáb III. (pták s vysokýma nohama, žijící na vlhkých místech)
- slova nebo slovní spojení různého znění a významem přibližně stejným; také tzv. souzvučná slova (synonymie = souzvučnost)
dareba – ničema – nezbeda – uličník – holomek
krásný – sličný – spanilý – lepý – půvabný – luzný – líbezný – malebný – hezký – pěkný – švarný – šumný
mnohdy – leckdy – namnoze – zhusta – často – nezřídka – nejednou – většinou – obvykle – zpravidla
- synonyma se od sebe liší významem (obsah jednoho slova je chudší, obsah se kryje jen zčásti nebo se jen dotýká), příslušností k nějakému prostředí, příslušností k nějaké oblasti užívání, územním rozšířením, dobovým výskytem, původem, frekvencí, citovým zabarvením
„ruční střelná zbraň s dlouhou hlavní“ může být podle situace pojmenována následovně: puška – flinta – kvér – bříza – mařena; „nedospělá nebo dospívající osoba mužského pohlaví“: hoch – chlapec – mladík – mládenec – jinoch – kluk – ogar
- slova významu opačného, protikladného; tzv. opozita
- vznikají:
1)přidáním záporné předpony ne-, popř. bez-: kuřák x nekuřák, člen x nečlen, vláda x bezvládí
2)záměnou významově protikladných předpon: přijít x odejít, přednožit x zanožit, přelézt x podlézt
3)z různých slovních základů: mír x válka, sever x jih, pohyb x klid, radost x smutek, vítězství x prohra, příď x záď, mladý x starý, černý x bílý, čistý x špinavý, narodit se x zemřít, stavět x bourat, nahoře x dole, zde x tam
abi77