osvobozeni_zvirat.pdf

PETER SINGER

OSVOBOZENÍ ZVÍ ĸ AT

Nakladatelství PRÁH

Zvláštní pod ĩ kování pat Ĺ í spole ě nosti Spisovatelé za práva zví Ĺ at, která zprost Ĺ edkovala

kontakt s Janem Ě ejkou, ochráncem zví Ĺ at p Ł sobícím v USA, a jemu pak hlavní dík za

sponzorskou podporu p Ĺ i vydání této knihy.

ISBN 80-7252-042-3

Americké vzpomínky úvodem k ě eskému vydání

První vydání Singerova Osvobození zví Ĺ at samo zap Ł sobilo na mnohé z nás jako osvobození. Psal se

rok 1975. Pro Ameriku to bylo nesmírn ĩ obtížné údobí. Porážku ve Vietnamu prožívala Amerika jako

hluboké trauma. V padesátých letech byli Ameri ě ané p Ĺ esv ĩ d ě eni, že jejich zp Ł sob života je vrcholem

všech lidských tužeb, požehnaný samým Bohem. Pln ĩ o ě ekávali, že p Ł jdou od úsp ĩ chu k úsp ĩ chu a od

vít ĩ zství k vít ĩ zství, až celý sv ĩ t p Ĺ ijme americký životní styl za sv Ł j. Vojenské fiasko v zámo Ĺ í a

doma hromadné odmítání vžitých p Ĺ edstav, v ě etn ĩ kdysi ě estné vojenské služby, podlomily naivní

americkou sebed Ł v ĩ ru. Zárove ĳ jako by došlo k selhání p Ĺ edstavivosti samé. M ĩ li jsme pocit, že

p Ĺ ešlapujeme na míst ĩ . Amerika pot Ĺ ebovala nový ideál a novou p Ĺ edstavu o míst ĩ ě lov ĩ ka v kosmu.

A ě Peter Singer, tehdy mladý odborný asistent z Austrálie na univerzit ĩ v Oxfordu, žádné takové

ambice nem ĩ l, jeho ě lánek v New York Review of Books o vztahu ě lov ĩ ka k ostatním zví Ĺ at Ł m - stejn ĩ

jako kniha, která z n ĩ j vzešla - se stal výzvou k hledání takové nové p Ĺ edstavy.

Singer sám vyšel z daleko skromn ĩ jších po ě átk Ł - ze setkání s vegetarianismem. To ho p Ĺ ivedlo k

zamyšlení nad základním, dlouho nezpochybn ĩ ným p Ĺ edpokladem novodobé evropské spole ě nosti o

ě lov ĩ ku pánu tvorstva. Novodobé evropské myšlení skute ě n ĩ d ĩ lí všechno stvo Ĺ ení ve dví. Na jednu

stranu klade ě lov ĩ ka, na druhou všechno ostatní. Vztahy ě lov ĩ ka s ě lov ĩ kem se pod Ĺ izují etickým

kategoriím. Vyžaduje se v nich úcta, ohled a dobrá v Ł le. Vztahy ě lov ĩ ka se vším mimolidským

stvo Ĺ ením se pod Ĺ izují výhradn ĩ užitkovým kategoriím. Vyžaduje se jen, aby byly v zájmu ě lov ĩ ka.

Žádný jiný zájem neuznává.

To je, co devatenácté století ozna ě ovalo jako panský postoj, zárove ĳ obdivovaný a zatracovaný. Pro

n ĩ které filozofy znamenala p Ĺ edstava panského lidu, Herrenvolk, napln ĩ ní lidského poslání na zemi.

Ohleduplnost považovali za známku slabošství, morálky otrok Ł . Oproti nim jsou filozofové

demokracie, na které navazuje i Peter Singer, d ĩ dici hesla Svoboda! Rovnost! Bratrství!. Odmítali

p Ĺ edstavu nad Ĺ azenosti a panování. Rovnost pro n ĩ byla základním, nezadatelným požadavkem..., a ě

dosud jen v mezilidských vztazích. Ve vztahu ě lov ĩ ka ke všemu ostatnímu stvo Ĺ ení p Ĺ ijímali i oni

panský model. Ě lov ĩ k, pán tvorstva - to p Ĺ ece zní hrd ĩ .

Peter Singer nás tehdy ohromil svým nekompromisním d Ł razem na rovnost všech živých tvor Ł .

P Ĺ esn ĩ jší rozbor jeho text Ł ovšem prokazuje, že i on p Ĺ ejímá p Ĺ edstavu sv ĩ ta o dvou úrovních, z nichž

jedna podléhá morálním požadavk Ł m, druhá jen užitkovým. Schweitzerovskou p Ĺ edstavu, že by se

morální ohledy m ĩ ly vztahovat na všechny vztahy, tedy i na lidské zacházení s „neživou“ p Ĺ írodou,

Singer vždy odmítal, stejn ĩ jako Leopoldovo rovnom ĩ rné pod Ĺ azení všech nárok Ł vyrovnanosti,

celistvosti a kráse spole ě enství všeho života - stability, integrity and beauty of the biotic community.

Tedy zase skute ě nost d ĩ lená na sv ĩ t bližních a sv ĩ t v ĩ cí, každý s vlastním Ĺ ádem. Le ě o tom pozd ĩ ji.

Tehdy jsme si toho nevšimli. Rozdíl, který nám tak imponoval, je v tom, že Singer klade na stejnou

stranu d ĩ licí ě áry ě lov ĩ ka spolu se všemi zví Ĺ aty - má z Ĺ ejm ĩ na mysli obratlovce schopné cítit bolest.

Kon ĩ , krávy, psy, ale také opice, krysy a ryby se tu p Ĺ esouvají z kategorie užitkových p Ĺ edm ĩ t Ł do

kategorie bližních, na které se vztahují požadavky etického zacházení.

V Americe sedmdesátých let to byl naprosto základní objev. Otev Ĺ el se nám nový obzor, ono radikáln ĩ

nové pojetí lidského pobývání na zemi, které jsme tak usilovn ĩ hledali. Singerovo propojení jasného

rozboru se zanícenou argumentací nám poskytlo novou platformu, na které jsme mohli budovat novou

p Ĺ edstavu o místu ě lov ĩ ka v kosmu. Bylo to asi, jako když si Ameri ě ané v devatenáctém století

uv ĩ domili, že ě ernoši, které po generace vnímali jako domácí zví Ĺ ata, jsou lidé, jejich bližní. Sto let po

osvobození ě ernoch Ł p Ĺ edstavovala myšlenka osvobození zví Ĺ at znovuzrození ideálu svobody,

rovnosti a bratrství. S úžasem jsme si uv ĩ domovali, že zví Ĺ ata, která jsme zase my po generace

vnímali spolu s nerosty a stromy jako inventá Ĺ sv ĩ ta, jsou naši bližní, ě loví ě kové v kožíškách.

To je veliký objev a veliký zážitek. Snad proto se n ĩ kolik let vyprodával jeden dotisk Singerovy knihy

za druhým. Stala se pro nás referen ě ní zna ě kou: kdo ji ne ě etl, ješt ĩ nevstoupil do nového sv ĩ ta, který

se nám otev Ĺ el zásadním zpochybn ĩ ním samoz Ĺ ejmostí devatenáctého století. Když jsem se po

odstoupení komunistické vlády v roce 1989 mohl po dvaa ě ty Ĺ iceti letech kone ě n ĩ vrátit do vlasti, byla

Singerova kniha - spolu s Leopoldovými Obrázky z chatr ě e a Schweitzerovou Etikou úcty k životu -

tím prvním, co jsem se svým poslucha ěŁ m snažil zprost Ĺ edkovat.

Singerova první kapitola p Ĺ edkládá jediný argument: že mezi ě lov ĩ kem a ostatními vyššími živo ě ichy

- Singer nestanoví p Ĺ esné meze - není žádný moráln ĩ závažný rozdíl, tedy rozdíl, který by oprav ĳ oval

bezohledné zacházení. All animals are equal! Všichni živo ě ichové si jsou rovní. To neznamená, že

jsou stejní. Nejsou. Neznamená to ani, že mají stejná „práva“, mimo stejné právo na p Ĺ irozené prožití

svých život Ł . Znamená to jen tolik, že s žádným nem Ł žeme zacházet bezohledn ĩ , doslova bez ohled Ł .

Všechno, co konáme ve vztahu k mimolidským bližním, pot Ĺ ebujeme zd Ł vodnit stejn ĩ , jako

kdybychom to d ĩ lali ě lov ĩ ku. Neexistuje žádné jenom, žádné jenom zví Ĺ e. Etické ohledy se vztahují na

všechny vztahy mezi vyššími živo ě ichy.

Singer není žádný literát a o literární kvalitu se ani nepokouší. Jen podle zvyklostí anglosaské filozofie

Ĺ adí argument za argumentem a odpovídá na námitky. Nesnaží se ě tená Ĺ e unést vzletnou rétorikou, jen

prosadit své tvrzení nezvratnou argumentací. Citový náboj p Ĺ ináší ě tená Ĺ sám, když si nechá dojít plný

dosah našeho jednání v Łě i našim mimolidským bližním.

Není to snadné ě tení, a ě upoutá hr Ł zou. Ve druhé kapitole Singer popisuje b ĩ žné praktiky v pokusech

se zví Ĺ aty. Nep Ĺ ehání, nedramatizuje. Až šediv ĩ faktickým stylem p Ĺ edkládá jednu skute ě nost za

druhou. Ano, taková je laboratorní praxe. Singer si neklade otázku, jak se s ní vyrovnají lidé, kte Ĺ í se jí

zabývají. Neklade si ani otázku, jak se s ní vyrovnají ě tená Ĺ i. Jen referuje, v ĩ cn ĩ , soustavn ĩ , o v ĩ cech,

nad kterými bychom se obvykle ani nepozastavili - jsou to p Ĺ ece jenom zví Ĺ ata. Hr Ł za, bolest,

zoufalství se rodí z uv ĩ dom ĩ ní, že tato zví Ĺ ata nejsou jenom, že cítí, prožívají strach a hr Ł zu, trpí

nelidskou bolestí, zoufale volají o pomoc - a my jdeme dál.

Stejn ĩ faktická a stejn ĩ drastická je t Ĺ etí kapitola o pr Ł myslové masné výrob ĩ . Na ve Ĺ ejnost tu a tam

pronikne zpráva o jednotlivých praktikách velkochov Ł , ve ve Ĺ ejnoprávní televizi se ob ě as objeví

n ĩ kolik hr Ł zných záb ĩ r Ł . Le ě je to jen záblesk. Ve Ĺ ejnost by nesnesla rozsáhlejší reportáže. P Ĺ eladila

by na jiný kanál. Na takové hr Ł zy se prost ĩ nedá myslet, o tolika bolesti se nedá v ĩ d ĩ t. To ě lov ĩ k

neunese, pokud se nevzdá svého lidství.

Hr Ł za masných velkochov Ł a laboratorního pokusnictví není jen chyba na kráse. Je to zásadní selhání

této civilizace, která je ochotná podrobit cítící bytosti nesmírnému utrpení jen proto, že zisky jsou pak

vyšší. Není to náhoda, je to zásadní postoj druhové nad Ĺ azenosti, který autor v angli ě tin ĩ ozna ě uje

neobratným neologismem speciesism.

Ten Singer rozebírá v páté kapitole, ve které se pokouší o ná ě rt d ĩ jin druhové diskriminace. Na této

kapitole je vid ĩ t, že ji psal mladý nadšenec, jemuž naléhav ĩ záleží na tom, aby prosadil svou tezi. S

d ĩ jinami filozofie zachází pon ĩ kud svérázn ĩ , podle pot Ĺ eb svého p Ĺ esv ĩ d ě ení. Výsledek je trapn ĩ

povrchní ná ě rt t Ĺ í tisíc let filozofie na t Ĺ iceti stránkách. Našt ĩ stí od vydání Osvobození zví Ĺ at

zpracovalo tento materiál daleko kvalifikovan ĩ ji n ĩ kolik jiných autor Ł . Singer Ł v ná ě rt, sám o sob ĩ

nedostate ě ný, m Ł že být vodítkem k rozsáhlé další literatu Ĺ e.

Záv ĩ re ě ná šestá kapitola probírá b ĩ žné námitky proti ochran ĩ zví Ĺ at. Singer se jako šermí Ĺ obrací proti

všem argument Ł m, které ě tená Ĺ e napadly v pr Ł b ĩ hu ě etby, odpovídá na n ĩ , vyvrací je, prosazuje sv Ł j

názor. Kdyby v život ĩ sta ě ilo vyhrát argument, Singer by lehce prosadil svou. Na konci kapitoly

ě tená Ĺ lapá po dechu. Je toho tolik! M ĩ ní se tu celá perspektiva a sv ĩ t a místo ě lov ĩ ka v n ĩ m.

To je, co Osvobození zví Ĺ at znamenalo pro své první ě tená Ĺ e. Ve zmatené dob ĩ se p Ĺ ed námi otev Ĺ el

nový obzor, který vyzýval k zásadnímu obratu postoje z panského, ko Ĺ istnického p Ĺ ístupu k sv ĩ tu k

demokratickému pe ě ujícímu postoji. A ě bližší rozbor prokáže, že Singer sám nenabízí nic než posun

d ĩ licí ě áry mezi lidským sv ĩ tem etických vztah Ł a v ĩ cným sv ĩ tem užitkových vztah Ł tak, aby lidský

sv ĩ t zahrnul i n ĩ které vyšší obratlovce, dopad knihy byl nesrovnateln ĩ širší. Jeho zpochybn ĩ ní

panského postoje se stalo podn ĩ tem pro celé hnutí za udržitelné soužití ě lov ĩ ka se sv ĩ tem.

Dlouhodobý ú ě inek byl však nakonec pon ĩ kud omezen ĩ jší. D Ł vod nazna ě uje ě tvrtá kapitola, kterou

Singer v ĩ nuje vegetariánství. Tehdy v sedmdesátých letech jsme jí byli nadšení. M ĩ li jsme pocit, že na

rozdíl od jiných autor Ł nám Singer nenabízí jen plané rozbory, nýbrž jasný návod, jak na to. Nemuseli

jsme jen žít s v ĩ domím strašlivého utrpení, které ě lov ĩ k p Ł sobí komer ě ním využitím - tedy bez

ubrousku, zotro ě ením - svých mimolidských bližních. Mohli jsme se vzbou Ĺ it, odmítnout se podílet na

p Ĺ eveliké špatnosti. Mohli jsme odmítnout pojídání umu ě ených, rozdrásaných t ĩ l svých bližních a

všechnu stravu vykoupenou utrpením. Stali jsme se nejen vegetariány, nýbrž nadšenými vegetariány a

propagátory vegetariánské ideologie.

O ě tvrt století pozd ĩ ji dál dávám p Ĺ ednost bezmasé strav ĩ a snažím se, abych Zemi svým žitím

nezat ĩ žoval zbyte ě n ĩ . Dám p Ĺ ednost r Ł ži ě kovým kapusti ě kám, kv ĩ táku a mléku ze sóje, protože se za

nimi neskrývá celá hr Ł za jatek a masné výroby. Nenakupuji v holešovické tržnici, protože vím, kolik

zažila utrpení, když tu ješt ĩ byla jatka.

P Ĺ esto mi Singerovo nadšení p Ĺ ipadá problematické. Osvobození zví Ĺ at mohla být st ĩ žejn ĩ d Ł ležitá

kniha, podn ĩ t k celkovému promyšlení a zásadní zm ĩ n ĩ našich p Ĺ edstav o místu ě lov ĩ ka v kosmu.

Místo toho se z ní z velké ě ásti stala kultovní p Ĺ íru ě ka propagátor Ł ur ě itého druhu výživy. Celé hnutí

za ochranu p Ĺ írody a trvalou udržitelnost se pak v Americe vyvíjelo zcela jinak než hnutí za ochranu

p Ĺ írody. Jak ochrana p Ĺ írody, tak ochrana zví Ĺ at na to doplatila. P Ĺ ál bych si, aby v naší zemi k tomu

nedošlo a sám jsem vždy p Ĺ edkládal ochranu zví Ĺ at jako první krok ke zm ĩ n ĩ postoje k p Ĺ írod ĩ .

Problém je však hlubší než otázka ochraná Ĺ ské taktiky. Jde o to, že vegetariánství v Singerov ĩ smyslu

civiliza ě ní strategie si vyžaduje základní d ĩ lení sv ĩ ta na naše bližní, na které platí etické ohledy, a na

p Ĺ edm ĩ ty užívání, tedy mluveno s Buberem, na sv ĩ t, který je Du, a sv ĩ t, který je pouhé es. Pohyb

d ĩ licí ě áry mezi nimi - jak poukazuje Aldo Leopold - je m ĩĹ ítkem civilizace. V hlubokém dávnov ĩ ku

poskytovali lidé ochranu bližních jen ě len Ł m vlastního rodu. Pozvolna se okruh bližních rozši Ĺ oval, až

dnes zahrnuje všechny ě leny lidského druhu. Singerova velká zásluha je v tom, že se snaží zahrnout i

ostatní vyšší obratlovce.

Jenže to nesta ě í. Singerovo Ĺ ešení se zakládá na d ĩ lb ĩ sv ĩ ta na legitimní a nelegitimní potravu. Jenže

vývoj posledních dvaceti p ĩ ti let dává za pravdu spíš Leopoldovi a Schweitzerovi: sv ĩ t je ned ĩ litelný.

Pokud má život na Zemi p Ĺ ežít, nem Ł žeme vyjmou žádnou ě ást stvo Ĺ ení z morálních ohled Ł . Trvalá

udržitelnost p Ĺ edpokládá úctu ke všemu, co jest, jen proto, že to je. Žádnou ě ást sv ĩ ta nem Ł žeme

vy ě lenit jako prost ĩ ko Ĺ istitelnou.

Proto nevysta ě íme s žádným Ĺ ešením, které se zakládá na d ĩ lení sv ĩ ta na chrán ĩ nou a lovnou ě ást.

Pot Ĺ ebujeme složit ĩ jší Ĺ ešení, které by jemn ĩ odstínilo zp Ł soby chování ke všem ě ástem stvo Ĺ ení a

podrobilo by všechny rovnom ĩ rn ĩ pot Ĺ ebám trvalé udržitelnosti. Jen tak nazda Ĺ b Ł h vypoušt ĩ t

skleníkové plyny mi p Ĺ ipadá stejn ĩ nelegitimní jako vylovení celých rybích druh Ł , ni ě ení krajiny

polnohospodá Ĺ stvím a jako hr Ł zná „masná výroba“. Už nesta ě í nejíst maso. Jsme prost ĩ o notný kus

dál a prostá Ĺ ešení, by Ŀ sama o sob ĩ dál vysoce záhodná, už neposta ě í. Ochrana zví Ĺ at dnes vyžaduje i

ochranu Zem ĩ .

Tak daleko Singer sv Ł j nám ĩ t nedomýšlí. Jeho úvod k druhému vydání prokazuje, že se nedostal o nic

dál než schéma prvního vydání: problém je, že tato civilizace vyko Ĺ is Ŀ uje zví Ĺ ata s nesmírnou krutostí

(což je jist ĩ pravda), Ĺ ešení je být v Łě i zví Ĺ at Ł m ohleduplný a nejíst je (i to je záhodné). Dlouhodob ĩ je

problém širší a vyžaduje i širší Ĺ ešení: jde o celkový postoj ě lov ĩ ka ke všemu mimolidskému sv ĩ tu.

Ovšem je dob Ĺ e možné, že v této zemi tím nejd Ł ležit ĩ jším prvním krokem, který povede ke zm ĩ n ĩ , je

zm ĩ na v našem vnímání našich mimolidských bližních.

Proto vzdor všem výhradám vítám ě eské vydání, i když k omezením Singerovy knihy p Ĺ ipojuje

problémy p Ĺ ekladu. Je to kniha st ĩ žejní, jedna ze známek ekologické gramotnosti. Všichni ji

pot Ĺ ebujeme pro ě íst, promyslit, prodebatovat - a pak ovšem také kritizovat, aby se stala opravdu

podn ĩ tem celkové zm ĩ ny postoje a ne jen kultovní knihou zdravé výživy.

Ě t ĩ te ji. Tak ě i onak vám p Ĺ em ĩ ní život.

E RAZIM K OHÁK (FF UK)

Úvod

P Ĺ e ě íst si p Ł vodní p Ĺ edmluvu k této knize znamená vrátit se do polozapomenutého sv ĩ ta. Lidé

zajímající se o zví Ĺ ata mi už nenabízejí sendvi ě e se šunkou. Aktivisté za osvobození zví Ĺ at jsou dnes

vegetariány, i v konzervativn ĩ jším hnutí za lepší zacházení se zví Ĺ aty všichni pochopili, co znamená

pojídání masité stravy. Ti, kte Ĺ í tak ješt ĩ ě iní, se za to omlouvají a jsou ochotni používat - p Ĺ i p Ĺ íprav ĩ

pokrm Ł pro ostatní - alternativní nemasové ingredience. Uv ĩ domují si, že sympatie ke ps Ł m a ko ě kám

je t Ĺ eba rozší Ĺ it o vep Ĺ e, ku Ĺ ata a laboratorní krysy.

Nejsem s to Ĺ íci, nakolik za tuto zm ĩ nu vd ĩě íme knize Osvobození zví Ĺ at. Známí noviná Ĺ i ji

pojmenovali „bible hnutí za osvobození zví Ĺ at“. Takový titul mi bezesporu lichotí, sou ě asn ĩ mne

uvádí do rozpak Ł . Nev ĩĹ ím na bible. Žádná kniha nemá monopol na pravdu a sotva m Ł že ě ehokoli

dosáhnout, aniž by ve svých ě tená Ĺ ích vyvolala odezvu. Mezi hnutími šedesátých let zaznamenala

kniha Osvobození zví Ĺ at další patrný úsp ĩ ch: shromáždila dosavadní argumenty a dala jim ucelený

tvar. Ostatní pak bylo dílem ušlechtilých, eticky zam ĩĹ ených a nadšených lidí - zpo ě átku n ĩ kolika

málo jednotlivc Ł , potom dalších stovek a tisíc Ł , až po dnešní možná už miliony t ĩ ch, kte Ĺ í tvo Ĺ í Hnutí

za osvobození zví Ĺ at. V ĩ nuji své rozší Ĺ ené vydání práv ĩ jim, protože bez nich by její první vydání

potkal osud knihy Henryho Salta Práva zví Ĺ at z roku 1892 a na policích Britského muzea by je

pokrýval jen prach, dokud by nová generace o osmdesát let pozd ĩ ji neobjevila pár zapadlých recenzí a

nep Ĺ išla na to, že vše bylo Ĺ e ě eno, i když bez užitku.

Tentokrát to už nebude nadarmo, nebo Ŀ hnutí se rozrostlo. Pro zví Ĺ ata bylo dosaženo d Ł ležitých

výdobytk Ł . Další, ješt ĩ v ĩ tší cíle leží teprve p Ĺ ed námi. Hnutí za osvobození zví Ĺ at nabylo nyní

celosv ĩ tových m ĩĹ ítek a jeho zám ĩ ry budou ješt ĩ dlouho na po Ĺ adu dne.

Lidé se m ĩ ě asto ptají, zdali jsem s jeho rozši Ĺ ováním spokojen. Zp Ł sob, jakým se m ĩ ptají,

prozrazuje, že ode mne o ě ekávají prohlášení, že se mi nikdy ani ve snu nezdálo o takovém dosahu jeho

p Ł sobení. Mýlí se však. Snil jsem p Ĺ inejmenším o tom, že každý, kdo si moji knihu p Ĺ e ě te, Ĺ ekne ke

všemu... „samoz Ĺ ejm ĩ “, stane se vegetariánem a za ě ne protestovat proti tomu, jak zacházíme se

zví Ĺ aty, takže se o knize Osvobození zví Ĺ at bude dovídat stále více lidí a alespo ĳ to nejextrémn ĩ jší a

zbyte ě né utrpení zví Ĺ at pod mocným tlakem ve Ĺ ejných protest Ł brzy skon ě í.

Je ovšem pravda, že takové sny jsem uvád ĩ l na pravou míru, nebo Ŀ jsem znal obtíže: konzervativnost

v ĩ tšiny z nás, když jde o naše žaludky, finan ě ní zájmy, které nutí lidi bojovat do posledního milionu,

aby obhájili právo vyko Ĺ is Ŀ ovat zví Ĺ ata pro sv Ł j maximální zisk, tíhu historie a tradice, podpírající

postoje, které toto vyko Ĺ is Ŀ ování ospravedl ĳ ují. A tak jsem pot ĩ šen, že jsem potkal Ĺ adu lidí, kte Ĺ í moji

knihu ě etli a souhlasili s ní nebo p Ĺ estali jíst maso a dali se do služeb Hnutí za osvobození zví Ĺ at.

Dostával jsem také mnoho sympatizujících dopis Ł . Navíc m ĩ samoz Ĺ ejm ĩ t ĩ ší, že po mnohaletém a

tvrdém boji se stalo toto hnutí politickou a ob ě anskou skute ě ností. Ale ani to nesta ě í. Jak toto vydání

jasn ĩ ukazuje, hnutí dosud zap Ł sobilo jen málo na nejvnit Ĺ n ĩ jší zp Ł soby vyko Ĺ is Ŀ ování zví Ĺ at.

Kniha Osvobození zví Ĺ at vyšla poprvé v roce 1975 a nezaznamenala od té doby žádné podstatné

zm ĩ ny. Mezitím však dozrály t Ĺ i d Ł vody pro její p Ĺ epracování. Když se objevila na knižním trhu,

Hnutí za osvobození zví Ĺ at ješt ĩ neexistovalo. Pojem sám nebyl znám a nebyly tu žádné velké

organizace - sotva n ĩ kolik malých - které by usilovaly o radikální zm ĩ ny v našich vztazích ke

zví Ĺ at Ł m a o jejich praktickou realizaci. Vydat po patnácti letech knihu stejného názvu, která by

neodrazila existenci moderního hnutí a nekomentovala jeho rozši Ĺ ování, by rozhodn ĩ bylo podivné.

Vedle moderního Hnutí za osvobození zví Ĺ at nebývale vzrostl i po ě et knih, které se týkají tématu a

ě asto komentují stanoviska uvedená v prvním vydání této knihy. Sám jsem strávil dlouhé ve ě ery s

p Ĺ áteli i se spolupracovníky Hnutí za osvobození zví Ĺ at a diskutoval s nimi jak o jejich teoretických

problémech, tak o praktických záv ĩ rech. Zdá se, že n ĩ které jejich názory je nezbytné uvést, i kdybych

m ĩ l jen ukázat, nakolik se m Ł j pohled na celou v ĩ c zm ĩ nil ě i nezm ĩ nil.

Druhá a t Ĺ etí kapitola této knihy popisuje naše sou ě asné názory na dv ĩ hlavní oblasti používání zví Ĺ at -

výzkum a zem ĩ d ĩ lství. Kdykoliv slyším, jak lidé Ĺ íkají, že „se od dob jejího napsání mnoho v ĩ cí

zm ĩ nilo“, vím, pro ě je t Ĺ eba doložit, co se skute ě n ĩ d ĩ je v laborato Ĺ ích a v zem ĩ d ĩ lství.

Práv ĩ nová fakta tvo Ĺ í hlavní rozdíl mezi sou ě asným a d Ĺ ív ĩ jším vydáním. Odolal jsem proto

návrh Ł m, abych p Ĺ idal podrobný vý ě et dalších zp Ł sob Ł zneužívání zví Ĺ at. Tyto údaje nás nemají jen

informovat o tom, jak zacházíme se zví Ĺ aty, ale spíše, jak uvádím na konci první kapitoly, mají podat

stru ě n ĩ , jasn ĩ a konkrétn ĩ praktické implikace abstraktn ĩ jších filozofických koncepcí druhové

nad Ĺ azenosti, uvedených v první kapitole. Vypustíme-li diskuse o lovu a kladení pastí, o kožešinovém

pr Ł myslu, o zneužívání zví Ĺ at jako spole ě ník Ł lidí, o rodeu, zoologických zahradách a cirkusech,

neznamená to, že je vnímáme jako mén ĩ d Ł ležité, chci se pouze soust Ĺ edit na dva úst Ĺ ední problémy -

pokusy na zví Ĺ atech a výrobu živo ě išných potravin -, které mým ú ě el Ł m dosta ě ují.

Rozhodl jsem se, že se nebudu pokoušet odpovídat na všechny body vznesené filozofy, pokud jde o

etické argumenty této knihy. Kdybych tak u ě inil, zm ĩ nilo by to její charakter, stala by se dílem

akademickým, zajímala by mé profesionální kolegy, ale pro ostatní ě tená Ĺ e by byla nudná. Proto jsem

v odpovídajících místech textu uvedl odkazy na jiné práce, ve kterých je možné najít mé odpov ĩ di na

n ĩ které námitky. P Ĺ epsal jsem také jednu pasáž v záv ĩ re ě né kapitole - zm ĩ nil jsem sv Ł j názor v jistém

filozofickém bodu, který má pouze okrajový vztah k etickým základ Ł m, na nichž je argumentace této

knihy založena. Pokud jde o základy samotné, p Ĺ ednášel jsem o nich na konferencích a filozofických

seminá Ĺ ích a dlouze jsem o nich diskutoval jak ústn ĩ , tak písemn ĩ . Nesetkal jsem se s žádnými

nep Ĺ ekonatelnými námitkami, s ni ě ím, co by m ĩ vedlo k názoru, že jednoduché etické argumenty, na

nichž tato kniha stojí, nejsou zdravé. Povzbudilo m ĩ , když jsem shledal, že s nimi mnoho z mých

nejuznávan ĩ jších koleg Ł - filozof Ł souhlasí. Tyto argumenty z Ł staly tedy nezm ĩ n ĩ né.

Tak zbývá první ze t Ĺ í aspekt Ł knihy, o kterých jsem se už zmínil, - je t Ĺ eba doplnit nejnov ĩ jší

poznatky a zhodnotit dosavadní sm ĩ r Hnutí za osvobození zví Ĺ at.

Jak ve zpráv ĩ o laboratorních pokusech na zví Ĺ atech a zpr Ł mysln ĩ ném zem ĩ d ĩ lství, tak i v záv ĩ re ě né

kapitole tohoto p Ĺ epracovaného vydání uvádím n ĩ které z významných kampaní i úsp ĩ ch Ł Hnutí za

osvobození zví Ĺ at. Nepokoušel jsem se je popisovat podrobn ĩ , protože to u ě inili n ĩ kte Ĺ í z vedoucích

aktivist Ł v nedávno vydané knize Na obranu zví Ĺ at. Na jeden d Ł ležitý problém je však t Ĺ eba upozornit

na otázku násilí.

Aktivisté užívali v praxi r Ł zné zp Ł soby jak dosáhnout cíl Ł Hnutí za osvobození zví Ĺ at. N ĩ kte Ĺ í se

pokoušeli vychovávat ve Ĺ ejnost posíláním leták Ł a otev Ĺ ených dopis Ł do novin. Jiní se snažili ovlivnit

vládní ú Ĺ edníky a své volené zástupce v parlamentu nebo kongresu. Aktivistické organizace po Ĺ ádaly

demonstrace a protestní shromážd ĩ ní p Ĺ ed místy, kde zví Ĺ ata trp ĩ la pro triviální lidské cíle. Mnohým

však za ě ala docházet trp ĩ livost, protože dosáhly jen malého pokroku a cht ĩ ly ost Ĺ ejšími akcemi docílit

okamžité zastavení pokus Ł na zví Ĺ atech.

Ten, kdo ví, jakému utrpení jsou zví Ĺ ata vystavena, nem Ł že být v Łě i této netrp ĩ livosti kritický. Tvá Ĺ í v

tvá Ĺ pokra ě ujícímu zlu sotva sta ě í jen sed ĩ t a psát dopisy. Je t Ĺ eba pomoci zví Ĺ at Ł m hned. Ale jak?

B ĩ žné legitimní cesty politického protestu jsou pomalé a nejisté. M ĩ l by n ĩ kdo násilím vniknout

nap Ĺ íklad do laborato Ĺ í a zví Ĺ ata osvobodit? Je to sice ilegální, ale závaznost poslouchat zákon není

absolutní. Stejn ĩ tomu bylo p Ĺ ece v p Ĺ ípad ĩ pomoci uprchlým otrok Ł m na americkém jihu, abych

zmínil alespo ĳ jednu z možných historických paralel. Vážn ĩ jším problémem je ovšem to, že reálné

osvobození zví Ĺ at z laborato Ĺ í a pr Ł myslov ĩ organizovaných zem ĩ d ĩ lských farem se m Ł že stát jen

falešným gestem, protože výzkumníci si prost ĩ objednají další zví Ĺ ata - a kdo najde domov pro tisíc

vep ĹŁ nebo sto tisíc slepic? Útoky skupin Hnutí za osvobození zví Ĺ at byly v n ĩ kterých zemích ú ě inné

alespo ĳ tím, že získaly d Ł kazy o zneužívání zví Ĺ at, které by jinak z Ł staly utajeny. Nap Ĺ íklad p Ĺ i útoku

na pennsylvánskou univerzitní laborato Ĺ dr. Thomase Germarelliho byly ukradeny videozáznamy,

které nakonec p Ĺ esv ĩ d ě ily samotného tajemníka zdravotnictví a sociálních služeb, aby další pokusy

Plik z chomika:

Inne pliki z tego folderu:

Inne foldery tego chomika: