TKÁNĚ

-          soubory buněk stejného tvaru a funkce

-          v nejjednodušším případě – pouze 1 typ buněk, vytvoří tzv. základní tkáň (epitely, svalové tkáně), nebo je tkáň tvořena buňkami několika odlišných typů (nervové),a pak se rozlišují buňky hlavní a pomocné

-          tkáňové buňky:

A)    FIXNÍ (pevné) BUŇKY- zaujímají stálé místo, větší či menší mezibuněčné prostory vyplňuje tkáňový mok (zprostředkovává látkovou výměnu mezi tělními tekutinami a tkáněmi) nebo mezibuněčná hmota (vzniká činností buněk)

Propojení tkáňových buněk:

1)INTERDIGITACE- prstovité výběžky, propojení - buňky lépe přiléhají

2)DESMOZOMY- knoflíkovité útvary, tvořeny jemnými plazmatickými vlákénky, které se do něj sbíhají a jinak navazují na cytoskelet

3)prostřednictvím MEZIBUNĚČNÝCH TMELÚ

4)TERMINÁLNÍ UZÁVĚRY-podobné desmozomům, sbíhají se u vlákénka

B) VOLNÉ – TROFICKÉ BUŇKY- musí se pohybovat v tekutinách- pasivní nebo  i aktivní pohyb

Mezibuněčné hmoty- produkovány samotnými buňkamia)vyplňují prostoryb)zpevňují

Amorfní- tekuté, polotekuté pevné látky, obvykle tvořeny org. látkami, někdy prostoupeny i anorganickými, především jsou to glukózoaminoglykany

Fibrilární- vlákna skleroproteinů, nejčastěji kolagenní – tvořeny bílkovinným kolagenem, poměrně ohebná vlákna, snesou tlak a)Elastická- bílkovinný elastin, ohebná vlákna, výrazně delší a tečí, vrací se do původní polohy  b) retikulární- bílkovinný retikulin- vlákna podobná kolagenním, bývají propletena

TKÁNĚ- Krycí (epitelová), pojivová, svalová, nervová

EPITELY

– tkáně rozprostřené do plochy, tvořeny 1 nebo více vrstvami buněk obvykle stejného tvaru, seřazených plošně vedle sebe

-          Mezibuněčné hmoty- téměř chybí ( buňky k sobě musí těsně přiléhat), maximálně na spodní straně vláknité mezibuněčné hmoty- bazální membrána

-          Dělení podle počtu vrstev:

a)Jednovrstevné- jádra buněk jsou v jedné rovině

b)Víceřadé- 1 vrstva buněk, jádra v různých rovinách

c)Vícevrstevnaté- např. epitely obratlovců

d)Přechodné- tvořeny přechodným počtem vrstev buněk, např. epitel moč. Měchýře

-          Dělení podle tvaru buněk:

a)Kubické- krychlovitý tvar, např. ve vývodech žláz

b)Cylindrické- válcovitý tvar

c)Dlaždicovité

-          Dělení podle polárního rozlišení:

a)Bičíkaté      -mohou vířit, stahovat proud vody, mohou být pohyblivé i nepohyblivé

b)Řasinkové -např. límečkové, protonefridia, mikroklky

c)Kutikulární – na povrch vylučují vrstvu kutikuly (chitinová, rohovinová) , obsahují                  

                         pigmenty

d) Nahé- bez povrchových struktur

-          Dělení podle funkce:

a)                  Krycí – na povrchu, chrání organismus před různými vlivy (např. pokožka)

b)                  Výstelkové- podobná fce jako krycí – výstelky všech dutin uvnitř těla (sliznice)

c)                  Epitely žlázové- speciálně upraveny , velké buňky hruškovitého tvaru, obsahují speciální látky- sekrety

3 základní typy sekrece : merokrinní – sekrety odváděny spec. kanálky- sekrece plynulé nebo v intervalech ( potní žlázy)

apokrinní- sekret se shromažďuje na jednom póli buňky, odstraňuje se i s výměšky ( mléčné žlázy)

holokrynní- sekret se hromadí v celé buňce,, naplněná buňka je vypuzena z epitelu a rozpadnutím uvolňuje sekret do okolí

žlázy – vznikají shlukováním žlázových buněk, rozeznáváme: alveolární, tubulární, tubuloalveolární

exokrynní- (s vnější sekrecí, na povrch epitelu)

endokrynní- (s vnitřní sekrecí. Do krevního oběhu

d)                  Resorpční- různá fce (dých,..),vylučovací soustava

e)                  Zárodečné- vyživují vyvíjející se zárodečné buňky

f)                   Smyslové- schopny přijímat podráždění z okolí, např. u ploštice

POJIVOVÁ TKÁŇ

A)OPORNÁ TKÁŇ – každá tkáň je tvořena fixními buňkami a mezibuněčnými hmotami

-          Fixní buňka – často se složitými výběžky tvořícími hustou síť

-          Mezibuněčné hmoty – amorfní (mukopolysacharidy - polotekuté), k. hyalurová, k.chondroitinsírová, bílkoviny, někdy minerální látky

-          Fibrilární hmoty- vláknité- kolagen, elastin, retikulin

-          Mezoglea-  oporná tkáň láčkovců a hub, nejpůvodn. pojiva ( z fylog. Hlediska), polotekuté povahy, v ní umístěny různé typy buněk- nediferencované archeocyty, z nich např. spongoblasty, skleroblasty

Zárodečný mezenchym – mezoblastového původu ( 3. Zárodečný list), setkáváme se v zárodcích, výjmečně u některých dospělých živočichů – tělní parenchym ( ploštěnci)

Později se diferencují další typy pojiv a u některých případně i hladká svalovina

Fixní buňka- hvězdicovitého tvaru, propojují se v hustou síť, mezi nimi polotekutá mezibuněčná hmota, fibrilární hmoty pouze výjmečně

Vazivo- všude tam, kde je zatížení v tahu nebo tlakem

Fixní buňky- mnohostěny = fibrocyty , mezibuň. hmoty- amorfní, různé typy fibrilárních hmot, určují, o jaký typ vaziva se bude jednat

a)      vazivo plsťovité- drobné fixní buňky, mezi nimi spleť kolagenních vláken, málo elastických, schopna zatížení v tlaku (škára, stěny některých cév, obaly orgánů)

b)     provazcovité – fixní buňky uspořádány do sloupců, mezi nimi propletena kolagenní vlákna, minimálně elastické, odolné v tahu ( šlachy, svalová pouzdra)

c)      elastické – podobné jako provazcovité, ale převaha elastických vláken, důležitá je elasticita (hlasivky, spojují obratle, stěny některých velkých cév)

Chrupavka- typická- pružná, odolává tlaku

- fixní buňky – chondrocyty- oválný tvar, izolované izogenní skupiny- vznikají dělením

-          mezibuněčná hmota- chondrin- hl. složka kys. chondroitinsírová, fibrilární hmoty v menším množství

-          do chrupavky nikdy nevnikají cévy a nervy

-          na povrchu se nachází vazivová blána = ochrustavice, jejímiž funkcemi je výživa chrupavky a růst chrupavky

-     do nitra chrupavky cévy nevstupují, živiny se k chondrocytům dostávají difůzí

-          růst chrupavky : APOZICÍ – přeměna ochrustavice- především starší chrupavky

                                  INTUSUSCEPCÍ-vytváření nových izogenních skupin, které pak    

                                  vylučují novou mezibuněčnou hmotu

-          základní typy:

-    hyalinní – namodralá, průsvitná, ontobeneticky a fylogeneticky chrupavka původní- vyvíjí se  z ní další  typy      chrupavek a kostní tkáň  , fibrilární hmota- především kolagenní vlákna (plži, hlavonožci- po celý život, také červi a mnohoštětinatí),

u paryb a některých ryb tvoří skelet

u vyšších obratlovců- přechodná oporná tkáň- později nahrazovaná kostí

u člověka- hrtanové chrupavky, koncové pružné části žeber, nosní přepážka a některé kloubní plošky

-          pružná (elastická)- méně průsvitná, nažloutlá, pružná,  vysoký obsah elastických vláken, u savců- ušní boltce, stěny velkých cév, hrtanová záklopka

-          vláknitá (kolagenní) – neprůsvitná, bílá, vzdoruje tlaku i tahu, spojuje vlastnosti chrupavky i vaziva, u člověka vytváří meziobratlové ploténky, čéška a některé kloubní plošky 

Kostní tkáň- oporné pletivo, tvoří kostru obratlovců

-          fixní buňky- osteocyty- oválné s cytoplazmatickými výběžky – ve zralých kostech zanikají- zůstávají drobné kanálky na přesun živin

-          mezibuň. hmoty- amorfní, tvořené oseinem- skládá se z kolagenu a kys. chondroitinsírové a také z minerálních látek (CaCO3, Ca3 (PO4)2 , menší množství CaF2 , Mg3(PO4)2, fibrilární hmoty chybí

-          houbovitá (spongiózní)- z trámečků kompaktní kosti, které se kříží a větví, na některých místech přechází v trny -  spiculy – porézní kost, mezi trámečky červená kostní dřeň – morek – retikulární vlákna + tukové a+ buňky ze kterých se diferencují  červené krvinky –erytrocyty, granulocyty a trombocyty

tvoří výplně kloubových hlavic, výplně krátkých plochých kostí

-     pevná ( kompaktní) – osteocyty i mezibuněčné hmoty jsou vrstevnatě uspořádány – lamely : a) povrchové 8-16 soustředných vrstev, vytváří hawersovy lamely, uvnitř vzniká tzv. hawersův kanálek – probíhají souběžně s podélnou osou kosti

b) vmezeřené – vyplňují prostory mezi válci hawersových lamel, komplex lamel soustředěný kolem jednoho hawersova kanálku = osteon 

-kostí prostupují  i příčné kanálky – Volkmanovy a spojovací kanálky

-na povrchu kosti)- okostice (periost )., kterou prochází nervy i cévy. Cévy pak pronikají soustavou kanálků do nitra kosti

tvoří úseky dlouhých kostí mezi kloubními hlavicemi (tzv. diafýzy)

-          růst kosti:

-     a) do délky -Osifikace – kostnatění začíná tím, že  do nitra chrupavky pronikají cévy

      začíná ve středu a v kloubních hlavicích, chondrocyty se mění  v osteocyty,      

      růst pokračuje jen v oblasti růstové chrupavky   - do délky

-   b) do šířky- přeměnou fibrocytů okostice vznikají  osteocyty – kost roste do šířky , kosti ploché vznikají přeměnou vaziv na chrupavku a dále na kost

-    c) kosti ploché – (lebka…)- vznik přeměnou vaziva na chrupavku a poté na kost 

-          Zubní tkáň – vzniká z mezodermu (krev , rozmnožování)a ektodermu (sklovina), endoderm- hlavně trávicí soustava

-          epitel se vchlipuje pod povrch čelisti a vznikají pohárkovité útvary, do nichž vnikají cévy, nervy – vzniká základ zubu, který později proráží ven,  člověka 2 řady  útvarů – vzniká mezenchym- základ

Stavba – na povrchu sklovina- hl. složka CaF2 , nejtvrdší tkáň v těle

       pod ní jsou odntoblasty –fixní buňky vylučují zubovinu – dentin (pojivo,  mezodermální

       původ)

       uvnitř zubu dutina- výživa- cévy, nervy, uchycení zubu v kosti zajištěno   tzv. cementem-                                                                              

       tmelem–přeměněná vláknitá zubní tkáň, mezi cementem a kostní tkání čelisti je vazivová

       blána ozubice

A)VOLNÁ POJIVA

-          trofická = tělní tekutiny (trofos = výživa)

-          původ- mezodermální, vzniká přeměnou fixních pojiv

-          ...