23. HLÍSTI A PŘÍBUZNÉ KMENY
1) kmen: MECHOVNATCI (Entoprocta)
- drobní, kolem 0,5 cm, převážně mořští živoč.(Mechovnatka ostnitá), i sladkovodní (M. jemná)
- prostor mezi pokožkou a střevem mají vyplněný řídkým mezenchymatickým vazivem, mezi jehož buňkami je rosolovitá hmota
- přechod mezi schizocoelní a pseudocoelní organizací tělní dutiny
- larvy mechovnatců jsou obrvené a pohyblivé
- přisedají a mění se v dospělce
- tělo dospělců má podobu kalicha se stopkou
- kalich těla nese věnec chapadel s obrvenou pokožkou
- TS: trávicí trubice je průchodná a má tvar „U“, kolem ústního otvoru je věnec chapadel, který přihání potravu
- ústa, řiť i vývody pohlavní soustavy ústí uvnitř věnce chapadel
- NS: tvořena jednou zauzlinou
- VS: pár protonefrídií
- RS: nepohlavní → pučením → mohou vytvářet kolonie
- pohlavní (hermafrodite, gonochoriste)
- vývoj nepřímí → larvy jsou obrvené a pohyblivé
- živí se mikroorganismy a detritem
2) kmen: HLÍSTI (Nemathelminthes)
- velká skupina živoč., která je představována několika typy s různými variantami staveb. plánu těla
- níže uvedené třídy můžeme považovat i za samostatné kmeny
- některé druhy žijí volně ve vodě i půdě, jiné cizopasí u rostlin i u živočichů
- většina má oblé červovité tělo; nečlánkované, protáhlé válcovité, k oběma koncům se zužující
- jsou bilaterálně souměrní; dorůstají délky od 1 mm až 7m
- na rozdíl od ploštěnců a pásnic vzniká v průběhu vývinu u hlístů mezi ektodermem a entodermem nepravá druhotná tělní dutina, pseudocoel, vyplněná tekutinou
- mezenchymat. vazivo je redukované a vyplňuje částečně tento prostor jen u zástupců někt. skupin
- v pseudocoelu leží volně vnitřní orgány
- kožně svalový vak je tvořený jednovrstevnou pokožkou, na kterou se upíná hladká svalovina, a je napínán tekutinou pseudocoelu
- pohyb umožňuje vzájemné působení stahů svalstva a tlak tekutiny
- povrch těla je kryt silnou kutikulou, kterou vylučuje jejich jednovrstevná pokožka, mívá u některých druhů podobu pancířů (kutikula)
- NS: centrem NS je párové mozkové ganglium; z něho vybíhá u některých skupin (např. hlístic) prstenec kolem trávicí trubice a do těla nervové pruhy uložené ve vnitřních podélných lištách tvořených epitelem pokožky
- TS: trávicí trubice je přímá, zakončená řitním otvorem
- VS: vyluč. a osmoregulačními orgány jsou protonefrídie, nebo také zvláštní vylučovací žlázy
- CS: není vyvinuta
- DS: dýchají celým povrchem těla, endoparazitické druhy žijí anaerobně
- RS: většinou gonochoristé, u mnohých druhů lze rozlišit samce od samic, rozmnožují se pohlavně, vývin je u většiny zástupců nepřímí, přes larvu (hlístice)
· třída: Vířníci (Rotatoria)
- nejmenší mnohobuněční živ. (0,2 – 1 mm) s orgánovými soustavami
- u řady druhů byl zjištěn stálý počet tělních buněk
- žijí převážně ve sladkých vodách, kde tvoří součást zooplanktonu, popř. žijí přisedle
- mají jeden nebo dva kruhy vířivých brv v blízkosti úst, miniaturizovanou NS a orgány
- na jejich těle se dá rozlišit hlavová část (se smyslovými tykadly, pohárovýma očima a dvěma věnci brv – horní trochus umožňuje pohyb, dolní cingulum přihání potravu), rozšířená tělová část
- tělo je zakončeno nohou s příchytnou lepovou žlázou
- mají kloaku
- jejich kutikula vytváří u některých druhů pancířky
- mohou se rozmnožovat partenogeneticky (vyskytují se totiž pouze samičky, z nichž bez účasti samečků se líhnou opět samičky)
- anabióza = při vyschnutí stanoviště omezují některé druhy své životní projevy na nejnižší možnou míru, upadají do anabiózy
- v tomto stavu mohou přežívat i několik let a mohou se prostřednictvím větru i jinými způsoby šířit
- proto se často objevují i v nálevech vedle jednobuněčných nálevníků, se kterými jsou velikostně srovnatelní
Ø Krunýřenka obecná – vodní nádrže
· třída: Břichobrvky (Gastrotricha)
- mikroskopičtí vodní živočichové
- na břišní ploše těla mají dva podélné pásy brv
- můžeme je nalézt např. na dně lesních kaluží
· třída: Rypečky (Kinorhyncha)
- nejvýše 1 mm dlouhé
- kolem úst mají věnec ostnitých dlouhých kutikulárních výběžků
- kutikula jejich těla je rozčleněna na několik příčných pásů
- žijí mezi zrnky písku na dně moří
- vířníci, břichobrvky a rypečky se živí drobnými živočichy, řasami i detritem
· třída: Hlístice (Nematoda)
- nejpočetnější třída hlístů
- zahrnují živočichy typicky červovitého vzhledu, kteří v průběhu vývoje několikrát svlékají kutikulu
- cizopasníci, endoparaziti→ parazitují v různých org. zooendop. – rozrušují tkáň hostitele, fytoendop. – vysunutý kutikulární bodec
- charakteristické znaky:
- kožněsvalový vak obsahuje jen podélnou svalovinu
- NS má až 8 podélných pruhů probíhajících těsně pod pokožkou
- vylučovací orgány mají vzhled párových podélně uložených trubic
- samci jsou většinou menší než samice
- ústa vybavena kutikulárními zuby → narušují tkáň hostitele, za ústním otvorem mají pístovitý hltan → nasávání živin
- jednobuněčné vylučovací trubice vylučují škodlivé látky
- jednovrstevná pokožka vytváří syncytium, vylučující na povrch těla kutikulu
- NS: gangliová, objícnový nervový prstenec, nerv. provazce
- TS: průchodná, trubicovitá, kloaka
- DS a CS: chybí
- VS: protonefrídie
- RS: gonochoristé, pohlavní dimorfismus, samci nepárové varle, při vyústění pohl. ústrojí mají dvě štětinky (spikuly), které slouží k rozevírání pohl. otvoru samičky
- samičky mají párové pohl. org.
- vývoj je nepřímý, přes larvu, vajíčka jsou dosti odolná proti nepříznivým podmínkám
Ø řád: háďátka (Rhabditoidea)
- drobní až mikroskopičtí hlísti, volně žijící
- součástí půdní zvířeny, edafonu, a podílejí se na půdotvorných dějích
- některé druhy cizopasí na rostlinách (většinou parazité na hospodář. rostl.)
→ Háďátko řepné (Heterodera schachtii)
- parazituje v koříncích bulv řepy
- ztěžuje tak příjem živin z půdy
- napadená řepa vytváří další a další kořenové vlášení
- larvy vnikají aktivně do kořenů řepy → řepa uhyne → larva se opouzdří
→ Háďátko pšeničné(Anguina tritici)
- parazituje v ...
Tofinek3-reaktywacja